Jak vybrat smyčce

Housle jsou ze všech čtyřech smyčcových nástrojů nejmenší a zároveň nejrozšířenější. Laděné jsou v čistých kvintách: g, d¹, a¹, e². V našem e-shopu mají ze všech smyčců největší zastoupení. To je dáno nejen možnostmi uplatnění v hudbě a hudebních tělesech, ale také množstvím velikostních variant. Housle velikosti 1/16 jsou vhodné již pro čtyřleté dítě. K hraní na housle potřebujete kromě nástroje samotného také smyčec, kalafunu, ramenní opěrku a pouzdro, do kterého vše bezpečně uložíte. Pokud budete vybírat housle v nejnižší cenové kategorii, setkáte se s nástroji, které jsou prodávané v setu. Součástí nebývá jen ramenní opěrka, a to z důvodu, že jejich tvary se liší, takže si každý může vybrat tu nejvhodnější. Nástroje do tří tisíc jsou vždy celomasivní, ale hmatník a garnitura bývá z ebonizovaného dřeva. Nad tři tisíce jsou nástroje již osazeny ebenovou garniturou i hmatníkem.

Druhým nejmenším smyčcovým nástrojem je viola. Ladí se také v čistých kvintách: c, g, d¹, a¹ (o kvintu níž než housle). V orchestru zastupuje střední hlas (vyšší hlas hrají housle, nižší hlasy hraje violoncello a kontrabas). Stejně jako housle se viola dá využít jako sólový nástroj. Je o něco větší než housle a jednotlivé typy se od sebe mohou lišit. V orchestru ji rozeznáte podle charakteristické temné či melancholické barvy tónu.

Violoncello je o poznání větší nástroj než housle a viola. Hraje se na něj vsedě tak, že nástroj držíte mezi koleny a o zem se opírá bodcem. Ladění je C, G, d, a (o kvintu níž než viola). Violoncello má bohatý zvuk, který je podobný lidskému hlasu. Díky tomu se také často používá v popové hudbě. Nejlevnější violoncella jsou překližková. Ty najdete v naší nabídce ve všech velikostech. Jsou tak ekonomicky vhodnou volbou pro začínající hráče. Pro středně pokročilé hráče doporučujeme nástroje polomasivní, pro zkušené cellisty nástroje celomasivní, které jsou většinou vybaveny ebenovou garniturou. Levnější varianty používají dřevo ebonizované. Při pořizování violoncella doporučujeme dokoupit podložku pod bodec.

Kontrabas je na rozdíl od ostatních smyčců v kvartovém ladění g – d – A – E. Platí o něm to podobné, co o violoncellu, pouze s tím rozdílem, že nástroj je díky své velikosti několikrát dražší. Dobré zpracování bývá vidět už u polomasivních nástrojů, které uspokojí náročné hráče. O využití kontrabasu v klasické hudbě nemusíme dlouho mluvit. Mimo to je kontrabas také důležitý nástroj v jazzu, blues, folku, country, bluesgrass i rock'n'rollu. Kontrabas se obejde obvykle i bez podložky pod bodec. Je to tím, že bodec je už dostatečně velký a tedy i gumová ochrana na bodci je dostatečně dimenzovaná a s dlouhou životností.

Dříve se smyčce používaly jen dřevěné. Z brazilového dřeva, případně ty kvalitnější byly z fernambuku. V poslední době se ale stále více prosazují moderní kompozitní materiály, nejčastěji uhlíkové vlákno v nejrůznější podobě. Takovéto smyčce dnes již dosahují obdobných kvalit i zvukových vlastností. Ano, i smyčec se významně podílí na kvalitě zvuku. Navíc ještě bývají odolnější vůči mechanickému poškození.

Zde existují dvě možnosti. Ten s francouzskou žabkou a ten s německou. U nás je běžnější ta druhá varianta. Vyznačuje se vyšší žabkou. Díky ní se smyčec drží podhmatem zespodu hůlky. Francouzský má žabku nízkou a drží seshora, podobně jako smyčec violoncellový. Francouzský smyčec je celosvětově více rozšířený a proto také bývá součástí setů.

Struny pro nástroje jsou kapitola sama pro sebe. Rozličnost technologií a materiálů dává v dnešní době hráčům nespočet možností, jak zvuk nástroje vylepšit. Levnější struny bývají ocelové, případně s ocelovým jádrem a ocelovým nebo hliníkovým opředením. Dražší struny mívají syntetická jádra a opředení může být i z materiálů jako je stříbro, zlato nebo wolfram. Není výjimkou, že každá struna v sadě je unikátně kombinovaná, a to včetně jádra. Doporučení pro začínající hráče je mít s sebou vždy náhradní sadu strun. Zvláště ty horní skutečně rády praskají. K většině dražších sad proto prodáváme samostatné struny..